Bílkoviny jsou živinou pro náš organismus nepostradatelnou. Jsou složeny z aminokyselin, z nichž 9 je esenciálních (nezbytných). Tyto aminokyseliny si člověk neumí vyvářet, musí je dodávat potravou. Otázkou je, zda v živočišné či rostlinné stravě, a v jakém množství.
V dnešní době je všeobecně u populace zvýšený příjem živočišných bílkovin, přičemž nadbytek vstřebaných aminokyselin je z větší části přeměněn na močovinu a vyloučen.
Na škodlivosti nadměrného příjmu bílkovin se podílí vedle nadbytku aminokyselin a dusíku v těle také vyčerpávání některých vitamínů a minerálních látek, potřebných pro odbourávání nadbytku aminokyselin, a nadměrné množství jejich rozkladných metabolických produktů (amoniak a močovina), které jsou pro náš organismus škodlivé. Nadměrná konzumace živočišných bílkovin zvyšuje rozvoj hnilobných mikroorganismů v tlustém střevě, které produkují škodlivé látky a tím urychlují celkovou degeneraci organismu.
Při zajišťování bílkovin potravin je jedno, zda aminokyseliny pocházejí z živočišné nebo rostlinné stravy. Dosud uváděná tvrzení, že rostlinné bílkoviny jsou neplnohodnotné, se nezakládají na pravdě. Rostlinné bílkoviny neobsahují tolik průvodních látek jako živočišné (nasycené tuky, cholesterol, nadbytek fosforu vzhledem k vápníku a hořčíku, rezidua růstových stimulantů, antibiotik a jiných léků). Dále u všech základních potravin živočišného původu tvoří tuk vysoký podíl z celkové energetické hodnoty, 50 – 70 %. Naopak rostlinné zdroje obsahují mnoho příznivých látek jako polynenasycené mastné kyseliny, lecitin, rostlinné steroly, vlákninu, vitamíny a bioflavonoidy, dostatek hořčíkua vápníku, působí příznivěji na metabolismus tuků.
Vyjímku tvoří děti. Tam by měl podíl živočišné bílkoviny být až 80 % a postupně klesat na 50 % z celkového příjmu z důvodu růstu. U dětí nad dva roky se může část bílkovin pokrýt roslinnou stravou – luštěniny (lysin), pohanka (lysin), rýže, ovesné vločky a jáhly (methionin + lysin).
Strava bohatá na bílkoviny živočišného původu může způsobit nedostatek vápníku, hořčíku a zinku, dlouhodobým důsledkem je pak odvápňování kosti a zakyselování organismu.
Zvýšená produkce amoniaku a močoviny poškozuje nervové buňky, buňky srdečního svalu a přetěžuje ledviny. Má souvislost se vznikem kalciových a oxalátových ledvinových kamenů.
Také dochází k ukládání krystalů kyseliny močové v kloubech, což je projevuje bolestmi revmatického charakteru.
Nadbytek živočišných bílkovin vyčerpává v organismu některé vitamíny skupiny B, zejména niacin a pyridoxin (B6). Potřeba vitamínu B6 při vysokém příjmu bílkovin stoupá až 2x. Jeho deficit má celkový negativní vliv na imunitní systém.
Větší příjem bílkovin zvyšuje syntézu nukleových kyselin a bílkovin v buňkách, a tím podporuje dělení buněk, včetně nádorových. Dále je rizikových faktorem při vzniku cukrovky.
Když se podíváme na stravu těch, kteří se potulovali po Zemi před námi, zjistíme, že velká část jejich stravy byla vegetariánská, a možná sto procentně vegetariánská u některých jedinců. Jedna věc je jistá, že se neživili převážně masem. Takže se můžeme ptát sami sebe, kdy se představa o stravování jeskynních lidí stala takovým dogmatem, že je lidé používají jako ospravedlnění pro konzumaci masa? Proč tolik lidí věří, že naši předkové jedli tolik masa, a že je to vše, co jedli?
Průměrný člověk dnes požívá neobvyklé množství masa, a to denně. I kdyby naši předkové konzumovali maso, neměli ho na denním jídelníčku. Ve skutečnosti existují důkazy o tom, že ti, kteří žili v době „lovec sběrač“, žil velmi dlouhou dobu bez jídla vůbec. To – jak zdůraznil Mark Mattson, profesor neurovědy na John Hopkins University – je přesně důvod, proč přerušovaný půst je nyní doporučován s obrovským množstvím zdravotních výhod .
Pokud jde o novodobý masný průmysl, miliardy zvířat je zabito každý rok jen pro samotnou konzumaci potravin. Jsou zabíjeny injekčně různými chemickými látkami, týrány atd. Jsou krmena geneticky modifikovanými krmivy (studie prokázaly, že jsou škodlivé pro zdraví lidí a zvířat ), hormony, antibiotiky a pesticidy.
Náš moderní potravinářský průmysl je ten, který je plný škodlivých látek, chemických a jiných umělých přísad, a je jen na nás, zda je dobrovolně konuzumujeme a přispíváme k předčasné degeneraci našeho těla.
Máme před sebou ještě dlouhou cestu a spoustu práce, když chceme, aby se zdraví a péče o něj stalo samozřejmostí, a aby se uplatňovala už od malých dětí.
Závěr : Rostlinné bílkoviny mohou u dospělého člověka s výjimkou těhotenství a kojení krýt potřebu všech aminokyselin a jsou navíc několikanásobně levnější.